Jazyková škola Brno PELICAN, která sídlí v centru Brna, asi nemusí být v dnešním článku zdlouhavě představována. Vždyť, kdo by neznal jazykovou školu, která si od samého počátku buduje svou pověst, rozdává úsměvy a ukazuje i těm nejzarputilejším, jejichž nejčastější větou je „to nezvládnu“ nebo snad „je to pro mě moc těžké“, že ve škole PELICAN není nic nemožné?
PELICAN skutečně nabízí velkou škálu rozmanitých možností jazykového vzdělávání. Kromě klasických jazykových kurzů pro veřejnost se škola od samého počátku specializuje na pomaturitní studium jazyků a posunuje tak jazykové dovednosti čerstvých maturantů na vysokou úroveň.
Dlouholetou tradici si PELICAN buduje taky v oblasti firemního vzdělávání. A právě firemním jazykům věnujeme dnešní článek. Pojďte se s námi podívat, proč je angličtina obchodním jazykem číslo jedna, ač se nám to občas nemusí zas až tolik líbit!
Ať už se nám to líbí nebo ne, angličtina je momentálně ve světě obchodu jazykem číslo jedna. Více a více nadnárodních společností využívá angličtinu jako společný podnikový jazyk – z těch nejvýznamnějších jmenujme např. IBM, Renault, Samsung, Microsoft – ve snaze usnadnit komunikaci a spolupráci poboček a partnerských organizací z celého světa.
Zavést v nadnárodní firmě jeden společný jazyk není jen dobrý nápad, je to dokonce nutnost, a to nejen pro velké nadnárodní společnosti, ale i pro české firmy, které se třeba jen okrajově věnují obchodu se zahraničními partnery.
Představte si například brněnskou firmu, jejíž zaměstnanci spolu komunikují pouze česky. Proč by vás v takovém případě mělo zajímat, jestli umí nebo neumí anglicky?
Představte si ale další situaci – ti stejní zaměstnanci mají za úkol dojednat obchod se společností se zahraničí, ale nejsou toho schopni, protože se se svými potenciálními obchodními partnery nemají jak dorozumět.
Příklady z praxe
Do podobné situace se dostal i Hiroshi Mikitani, generální ředitel japonské společnosti Rakuten, který se už v roce 2010 rozhodl zavést angličtinu jako oficiální jazyk firmy. Mikitani věřil, že tohle rozhodnutí pomůže jeho firmě expandovat i na trhy mimo Japonsko, ale také zvýší prestiž jeho firmy.
Využití angličtiny jako komunikačního jazyka mu také dovoluje vytvořit pozoruhodně pestrou a mocnou organizaci.
Dnes tři ze šesti zaměstnanců na inženýrských pozicích nejsou Japonci, a dokonce ani japonsky neumí. Společnost hledá ty nejlepší pracovníky po celém světě. Poté, co Mikitani zavedl firemní jazykové kurzy, je polovina jeho zaměstnanců schopna se zapojit do komunikace v angličtině, a 25 % komunikuje v angličtině s partnery a spolupracovníky na denní bázi.
Zavést ve firmě firemní vzdělávání a něco jako firemní angličtinu pro firemní komunikaci není jednoduché a z toho důvodu to mnoho společností nedělá. Je to radikální krok, který se takřka určitě setká s odporem některých zaměstnanců. Mnoho z nich se může cítit znevýhodněno, pokud jejich angličtina není na tak vysoké úrovni, jako u ostatních. Ale aby dokázaly přežít v globální konkurenci, společnosti musí překonat jazykové bariéry - a angličtina je tou nejlepší volbou pro společný základ, alespoň prozatím.
Angličtina je nejrychleji se šířícím jazyk v historii. Alespoň na základní úrovni jí hovoří 1,75 miliardy lidí po celém světě - to je každý čtvrtý člověk na světě. Absence společného jazyka ve firmě může být překážkou důležitých interakcí a zamezit dosažení klíčových cílů.
Potřeba koordinace práce se zákazníky i s partnery z celého světa zrychlila přesun směrem k angličtině jako oficiálnímu jazyku obchodu, bez ohledu na to, kde jestli vaše firma sídlí v Brně nebo v Šanghaji.
K přechodu na angličtinu jako firemní standard směřují tři hlavní důvody:
Konkurenční tlak
Ať už chcete kupovat nebo prodávat, musíte být schopni se dorozumět s širokou škálou zákazníků, dodavatelů a dalších obchodních partnerů. České firmy bohužel nejspíš nebudou mít to štěstí, aby tito partneři sdíleli jejich rodný jazyk.
České firmy, které neobstojí při implementaci jazykové strategie, velmi významně limitují své možnosti růstu a příležitosti vstoupit na zahraniční trh. A staví se tak do pozice, která je nevýhodná oproti konkurenčním firmám, které angličtinu jako komunikační jazyk nebo alespoň firemní kurzy angličtiny již zavedly.
Globalizace úkolů i zdrojů
Jazykové bariéry mohou být překážkou práce v situacích, kdy musí zaměstnanci z různých koutů světa spolupracovat na společném úkolu. I vám se může stát, že budete potřebovat dodávku materiálů či know-how například z Číny nebo z Mexika. Bez společného jazyka bude komunikace váznout. Schopnost se dorozumět cizími jazyky dává zaměstnancům možnost se dozvědět více informací, což je zásadní pro správná obchodní rozhodnutí.
Mezinárodní integrace
Mezikulturní integrace firem umí být zrádná. Když se například německá firma Hoechst a francouzská Rhône-Poulenc v roce 1998 spojily, aby daly vzniknout firmě Aventis, jedním z prvních změn, které byly ve firmě zavedeny, bylo zavedení angličtiny jako oficiálního komunikačního jazyka. Důvodem bylo zachování rovného postavení obou součástí, které ještě donedávna fungovaly odděleně.
Je to zkrátka tak. Angličtina je, alespoň pro zatím, jazykovou královnou, a to nejen ve velkých korporacích. Že si toho lidé jsou moc dobře vědomi dokazuje nejen pomaturitní studium angličtiny, ve kterém se každoročně objevují stovky čerstvých maturantů (zatímco ostatní jazyky spíše strádají), ale taky v klasických kurzech pro veřejnost se objevují zejména lidé, kteří chtějí zdokonalit své vrtkavé základy angličtiny.
Ať už je to angličtina nebo jiné jazyky, PELICAN zastává názor, že je zkrátka dobře, když lidé jazyky studují. Studium otevírá dveře k lepší kariéře, ale i dveře do světa. Tak neváhej a přijď ty svoje dveře taky otevřít!
Tvůj PELICAN
